Kolínský zajíc 480 m 18.5.
Pojďme do Prčic, říkala jsem si...jenže v sobotu se konal taktéž dostih a já jsem neodolala... Do Prčic !!!!
V rozbězích běžel Kešík jen se svou ségrou Curry a ta ho zase pěkně předhonila. Hanny měl celkem 5 soupeřů a skončil poslední.
Ve finále se Keš přetahoval o první místo s Curry a když jsem si pro něj běžela, nevěřila jsem vlastním očím...Keš jí předběhl!!! Bylo to sice asi jen o 30 cm, ale předběhl. Možná v jeho prospěch hrálo i to, že se běželo na 480 m oproti klasické distanci na 360 m.
Hanny měl smůlu...hodila jsem ho do boxu, ale on se v něm otočil čelem vzad, takže pejci měli za sebou alespoň 20 m a Hanny teprve vybíhal, takže byl samozřejmě poslední.
Na závěr jsme se zde také setkali s panem Martincem, chovatelem Kešíka a jeho bráchou Czechem a ségrou Carinou :)
A tady Kešík se svou ségrou Curry a bráchou Cooprem a paní Vašákovou :)
Nakonec bylo krásné počasí a nikomu se nic nestalo, to ale zastínila tragická zpráva, že vipetí svět opustil pan Václav Vaněk... na tohoto pána mám bohužel jen jednu jedinou vzpomínku, setkala jsem se s ním na prvním tréninku dostihů a tehdy řekl památnou větu: " Jak jednou uvidíte svého pejska běžet za kůží, tak vás to chytne a od teďka sem budete jezdit napořád." A je to pravda pane Vaňku, jestli mě tam někde slyšíte. Odpočívejte v pokoji.